RECENZE: Neal Asher, Stín škorpiona

Článek od: Lucie Koucká - 31.07.2013

Stín škorpiona je nejnovější u nás vydanou knihou z prostředí vesmíru Řádu. Časově zapadá mezi Pradorský měsíc a V pavučině a přitom je samostatným románem. Neal Asher disponuje nepředstavitelnou fantazií, je schopen vytvořit pochopitelné postavy ve funkčním akčním příběhu, a to vše zasazuje do unikátního světa budoucnosti. I v této knize se naplno projeví Asherův osobitý vypravěčský talent s pečlivě dávkovanou vojenskou akcí a násilím, ale zpracované s nadsázkou a sarkasmem.

„Nezapomeňte,“ řekla Spenserová přes interkom. „ Všechno, co musíte dělat, je vypadat nebezpečně, dokud nezačnou pršet sračky.“
„Díky za vyčerpávající instruktáž,“ řekl Gorman. (str. 179)


Čtenáře jistě v několika Asherových knihách zaujal agent Zemské bezpečnostní centrály Ian Cormac. Kdo je tento hrdina a odkud pochází? Jak se stal agentem 007 budoucnosti? Má člověk hrdinství v genech nebo se k němu musí složitě dopracovat? Stín škorpiona přináší vyčerpávající odpovědi, a to nejen na tyto otázky.

Na rozdíl od autorových předešlých knih (Stahovač, V pavučině, Hranice Řádu, Mosazňák, Cesta Sabla Keeche, Pradorský měsíc, Agent Řádu a Orbus), které měly několik paralelních dějových linií s nespočtem hlavních a vedlejších postav, je zde prostor jen a výhradně věnován právě agentovi ZBC, a to ve dvou časových linkách, když je Cormacovi osm a dvaadvacet let. Autor tak nádherně vykresluje psychologický vývoj hrdiny od dětství až po výjimečného muže a agenta. Tím se Stín škorpiona zásadně odlišuje od ostatních Asherových děl ze stejného světa.

„Jsi schopný, inteligentní a odporně morální chlap. Vidíš svět černobíle, takže jsi dokonalý materiál pro agenta ZBC. Proto jsem si vytkl za cíl zabít tě osobně.“ (str. 233)

Jaký je svět podle Ashera? Je to drsné čtyřiadvacáté století, kdy celý lidmi kolonizovaný vesmír, sdružený v Řádu, řídí umělé inteligence. Ty převzaly moc po zkorumpovaných vládách a korporacích, protože to byla jediná možnost, jak zabránit samodestrukci lidské rasy. Časoprostorovými branami zvanými runsibly se cestuje mezi planetami. Vesmírné lodě jsou samostatné myslící UI. Zranit či zabít můžou pulzní, protonové a částicové zbraně, to když ani uniforma s chamaleonwarem není nic platná. Zranění vyléčí autodoktor a na zranění psychického rázu pomůže editace, což je vymazání konkrétních vzpomínek. Dokonce může být mysl po určité úpravě mozku nahrána do jiného těla. Když jste mrtví, tak jste mrtví (neplatí pro planetu nesmrtelných, Spatterjay). Síťové připojení zajišťují superky, zařízení ve tvaru fazole umístěné za uchem, které vytváří uvnitř lebky nanovláknité spoje. Se zavazadlem se není třeba tahat, Věrné zavazadlo následuje majitele jako pes. Zbrani řeknete "zůstaň" a ona poslechne. I starosti s vařením kávy odpadají, stačí sloupnout víčko, nápoj je samoohřívací. Vlastně hodně běžných problémů odpadá, ale ještě víc jich vzniká. Vedle lidí existují i bohům podobní androidi třídy golem. Po jejich boku Cormac bojuje, ale pořád je vnímá jako stroje. Do jaké míry jimi jsou? Jak moc je umělá inteligence blízko lidem?

Stín škorpiona představuje jistou volbu, zejména pro ty, kteří se nebojí trochu náročnějšího stylu vyjadřování a milují inteligentní dobrodružné čtení v duchu moderní space opery s prvky military sci-fi. Dvojnásob to platí pro čtenáře předchozích autorových knih, ti už ale vědí své. Pro fajnšmekry je připraveno i první setkání s pověstným Cormacovým šurikenem, což je vrhací hvězda s mikromyslí, poháněná mikrotokem a schopná antigravitace.

Stín škorpiona je samostatný román, ovšem ze stejného universa jako autorovy ostatní knihy, lze ho proto číst i bez znalostí předešlých Asherových děl. Za sebe mohu ale jen doporučit přečíst si všechny u nás vydané díly. Pak teprve náležitě oceníte tento dárek Neala Ashera čtenářům. Nezbývá než se těšit na zbývající Asherovy knihy, kterými nakladatelství Polaris obohatí český trh. Vyšlo opět s úžasnou obálkou Steva Rawlingse.

Anotace:
Iana Cormaka, který dospíval na sklonku války mezi lidským Řádem a zabijáckou mimozemskou rasou Pradorů, stále straší vzpomínka z dětství na zlověstný válečný stroj ve tvaru škorpiona a břemeno ztráty, na kterou se nepamatuje. Po válce se Cormac upíše Zemské bezpečnostní centrále a je vyslán, aby pomohl nastolit nebo prostě udržovat pořádek na planetách zpustošených pradorským bombardováním. Tam zjistí, že i když jsou Pradoři stejně vražední, jako byli vždycky, nejsou ani zdaleka tak zrádní nebo nebezpeční jako mnozí lidé, z nichž někteří jsou mu blíž, než je mu milé. Uprostřed trosek, které zůstaly po letech genocid, v sobě objevuje nadání pro chladnokrevné násilí a dozví se některé strašné pravdy o své vlastní minulosti, ale hlavně snaží se přežít, aby se jednou mohl pomstít.

Neal Asher: Stín škorpiona (Shadow of the Scorpion)
Nakladatel: Polaris
Překlad: Marek Hrnčíř
Obálka: Steve Rawlings
Rok vydání: 2013
Počet stran: 240
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback
Cena: 249 Kč

Komentáře

No co, Ashera fakt čtu velice ráda. Doufám, že Polaris co nevidět vydá i zbývající, hlavně The Technician, na něj se hodně těším. Našla jsem i Asherovu povídku ve sborníku New Space Opera II s názven Skořápky a jasně mezi ostatními vyčnívá a já si ji hodně vychutnávám:-) Když se mi podaří, byť i jediného čtenáře, zlákat na mé milované čtení, budu spokojená a to velmi!

Uvěřím až ti dám znalostní test :-) Mohla bych si otevřít stánek s Asherem a Morganem a kolemjdoucí by prošli, jen za cenu koupě aspoň jedné knihy. No ještě bych tam nabízela Scalziho a to jen Válku starého muže, ostatní stojí za pendrek:-) Kurnik, to bych byla obchodník...

Mě jsi taky zlákala, tak snad se k tomu někdy dohrabu, abych si to přečetla. Pamatuju si, jak Ashera zmiňoval Honza Žlebek v recenzi na Morganovy Probuzené běsy. Napsal: "Nelze než doporučit prokládat jeden chod Morgana jedním chodem Ashera." Jak bys ty autory srovnala ty, finko?

Oba jsou géniové. Géniové, kteří ještě ke všemu umí výborně psát :-))) Mají dar takové imaginace, že z toho zůstává "normálnímu" člověku rozum stát. Oba si stvořili funkční osobité rozmanité universum nebývalých rozměrů, vlastní svět. Asher na rozdíl od Morgana má svůj svět zabydlený spoustou neskutečných mimozemských tvorů. Např. Surmovky, obří superdravci, živé Plachty, bože, je toho spousta. Na Spatterjayi, planetě nesmrtelných, navíc nic neumírá, takže moře je fakt hustý a to v pravém slova smyslu a do vody spadneš jen jednou:-)) Mohla bych o nich psát furt, ale už unavuju i tak dost. Oba prostě miluju a ne mám ráda.

Chtělas po mě srovnání a já se jen rozplývám a nesrovnávám. Mám to jako ty, musím mít oblíbeného hrdinu, takže u Morgana je jím Takeshi (věk cca 140), ostřílený bývalý voják vyslaneckých sborů, nyní spíš žoldák a ten táhne tyhle příběhy (nemluvím o Variantě 13 a Brutálním byznysu, to se mi nelíbilo), Asher má hodně dějových linií a hodně hrdinů. I když je tam Cormac pomálu, stejně jsem si ho oblíbila, dalším oblíbencem byl 700 let mrtvý napuštěný formaldehydem, Sabl Keech. Prostě Asher hlavními postavami šetří, o to víc překvapí Škorpion. U obou si užijeme technických vymazlených vychytávek, prostě budoucnost vymyšlená do detailu. Také vojenských akcí a bitev, u Ashera s mimozemšťany, u Morgana v rámci lidské rasy. Vše u Morgana řídí lidský Protektorát, u Ashera Řád spravují UI. Morganova hlavní myšlenka je rozdělení mysli a těla, tzn. mysl nahraná v korové bázi (čip v páteři) a tělo, zde vnímané jen jako pouzdro, které může být narozené, klonované, či vyrobené z levného plastu, také vylepšené bojové atd., to znamená, že Takeshi vypadá pokaždé jinak (jednou je i žena), ale uvnitř je to stále Tak. U Ashera je také možnost přenosu mysli do jiného těla, ale je to pouze zmíněno, spíše jsou lidská DNA adaptovaná na prostředí či zkřížená s jinými živočišnými druhy nebo mimozemšťany. Morgan se zaobírá pouze lidmi, byť roztroušenými na různých planetách Protektorátu, mimozemšťané jsou jen vymřelá marťanská rasa, Asher má takové množství forem života, že to je až neuveřitelné. Každá planetá má svoji flóru a faunu různé inteligence a vzhledu, nejen Pradoři, hlavní lidští nepřátelé, touží člověka sežrat, příběhy jsou vyprávěny i ze strany Pradorů, mimozemských bytostí a i umělých inteligencí, toužících po svobodě.Uf. Dejte mi svěrací kazajku! 

Když tě tak "poslouchám", tak nechápu, proč ses tak dlouho bránila psát recenze :))) Pod recenzí máš v podstatě dalších pár odstavců do recenze či námět na článek Asher vs. Morgan :)))

Ano, kecy jsou můj život. Zažila jsem v životě i potlesk, sice jen od kolegů v O2 :-) Asi napíšu knihu Jak se na Spatterjayi nenakazit virem nebo Mysl a tělo jedno jsou :-)))

Renčo, jestli chceš zkusit Ashera tak si přečti Stahovače. To je přímo gejzír originality a svěžích nápadů, lepší dobrodružné sci-fi asi nenajdeš. Jak psala finka, takový Sable Keech je hrdina k pohledání :-)

Naprosto souhlasím. Stahovač je gejzír, těžko najít jemu podobný. Jo, Sable a jeho munifikovací pumpa....:-) Info pro ty, koho to zajímá: dle informace z nakladatství Polaris se dočkáme první ze tří zbývajících knih a to Line War na jaře příštího roku.

Nejspíš bude nejlepší, když zalezu někam do nory s tou horou knih, co už mi doma leží k přečtení a přestanu číst všechny tyhle diskuze, protože jinak se z toho zcvoknu... Od výše zmiňovaných autorů jsem nepřečetla ani písmenko a znovu (již po tisícíprvé) si připadám jako analfabet s dírou v "akademickém" vzdělání velkou přinejmenším jako galaxie...

... a samozřejmě bych si všechny ty knihy, o kterých se zde mluví, okamžitě chtěla přečíst... zvlášť když mají takové advokáty... a zvlášť když se s finkou tak dokonale neshodnem a jindy zase shodnem, o to víc jsou ti autoři zajímavější a lákavější:-)))))))

Jo a BTW, takový nějaký srovnávací článek, který ti (nenápadně) podsouvá Renča, bysme ti na Sardenu určitě a rádi vydali:-)

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Přidat komentář