RECENZE: Andrzej Pilipiuk: Jed
Článek od: Jan Žlebek - 17.02.2014
„Socialismus je pseudovědecká odrůda obyčejného satanismu.“
(Andrzej Pilipiuk – Jed, s. 124)
Muž, který patří k polskému dědictví UNESCO stejně jako centrum Krakowa nebo uzeniny z koňského masa. Exorcista, jenž při své profesionálně odvedené amatérské práci dnes a denně dokazuje, že heslo „alkohol není řešení“ neplatí vždy a všude. Vojslavický rodák, který každým vpravdě gerojským skutkem ukazuje, že génius venkova ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Je zpět, Jakub Vandrovec je zpět. A žádný duch, ďábel ani středoškolský učitel si před ním nemůže být jistý životem.
Sedmé pokračování příhod vymítače-samouka odkudsi z východních hranic postkomunistického Polska vsází na osvědčené ingredience při destilaci literárního špiritusu. Zemitý humor vojslavického ochmelky, problémy řešené panákem či granátem (a tím rozhodně nemyslím ten šutr), popkulturní odkazy napříč fantastikou a boj s komunistickou, nacistickou, vampyristickou a ufounistickou minulostí, přítomností i budoucností. Jed nepřináší žádnou zásadní změnu proti předchozí Pilipiukovým knihám... Jenže co taky měnit, když již dosáhl vrcholu evoluce?
I tentokrát proto autor servíruje řadu krátkých povídek. Jak potvrdila četná pozorování a mnohé literární rozbory Andrzej Pilipiuk je nejsilnější v kramflecích v kratších vypointovaných textech bez mohutného dějového oblouku – jinými slovy ve vandrovcovských taškařicích. Jedná se o čtivo spíše lyrické než epické bez ohledu na výpravnost exorcistových počinů, které jsou sice možná vzdáleny klasické představě o poezii, nicméně lyričnost jim dozajista nechybí. Některé obsahují i více než stoprocentní a dvakrát destilovanou lyriku.
A co tedy čiperného seniora potkalo v sedmé sbírce příběhů? Těšit se můžete na boj s policejním robocopem potírajícím až příliš aktivně zločin ve Vojslavicích, souboj s ďáblem o duši či plnění herkulovských úkolů. Čeká vás mstivá výprava za vílou Zubničkou (neberte důchodcům zubní protézy – rozhodně ne těm, kteří mají doma tři samopaly a bednu výbušnin), biblická pohroma zfušovaná amatérským čarodějem i doslovné měření svalů s rafinovanou upírkou. Připravte se na lov krvesajů v Iráku i Polsku, stejně jako na pomoc vnukovi ohroženému školní docházkou. Zdá se, že problémů, jimž je třeba čelit s poctivým úsměvem na slovanské tváři a rukou na pažbě zbraně, neubývá. Totéž lze říct o nevyhasínajícím zdroji nápadů a vtipů, jimiž spisovatelovo rodiště Pilipiuka zásobuje.
Vyrovnaná kvalita jednotlivých sborníků Jakubových eskapád je jen dalším svědectvím potvrzujícím blahodárné působení čerstvého venkovského vzduchu a načerno pálené samohonky na lidskou tvořivost. Jedu lze vytknout snad jen to, že tentokrát autor nepřihodí žádný drobný bonus ve stylu legendárního receptu na pečeného samuraje či vandrovcovského horoskopu (dodnes se řídím radou, že beran nemá prorážet zeď hlavou nýbrž trhavinou).
Humor Andrzeje Pilipiuka je laskavý a vychytralý zároveň a stejně jako s polskou náturou si rozumí i s českou povahou. Přece jen máme za sebou v ledasčem podobné dějinné os(t)udy, přičemž vtipnost některých situací by příslušníci jiných národností nemuseli ocenit – vždy si říkám, co by asi tak na nekorektní vtipy o šmikání hlav gestapáků bajonetem říkali soudruzi z NDR. Virtuóz v holinkách by zkrátka v českých luzích a hájích skvěle zapadl... Sedmá sbírka povídek samorostlého staříka je toho nejlepším důkazem.
Přes neklesající úroveň povídek si pozorný čtenář všimne jisté alarmující skutečnosti. Nejenže Jakub asi na třech místech zmíní důchod, bardakovskou svoloč v rámci sousedských sporů již nehubí mečem ni ohněm (ba dokonce na skleničku kořalky příslušníky nepřátelského klanu pozve) a dokonce čas od času spolupracuje i s vyšetřujícími orgány. Kdybych na to měl koule a nebál se toho ochmelky víc než Voldemorta se Sauronem dohromady, řekl bych, že J. V. stárne. Což logicky nastiňuje otázku: „Co bude dál?“
Můžeme však být klidní. Jakub je nesmrtelný.
Nebe ho nechce a peklo se ho bojí.
Povídky:
- Vtípek
- Čertík
- Duch
- Drak
- Stáj
- Jed
- Chrup
- Hosté
- Flaška
- Stanoviště
- Černý bod
- Fušeřina
- Setkání se spisovatelem
- Večerní dieta
- Hrabě
- Slípka
- Činka
- Lazaret
- Zrcadélko
- Volby
Andrzej Pilipiuk:Jed
(Trucizna)
Nakladatel: Laser-books
Překlad: Pavel Weigel
Obálka: Andrzej Łaski
Redakce:
Rok vydání: 2014
Počet stran: 304
Rozměr: 125 x 195
Provedení: paperback
Cena: 289 Kč
- 6463x přečteno
Přidat komentář