RECENZE: Neal Asher, Hraniční válka (Agent Cormac 5)
Článek od: Lucie Koucká - 18.04.2014
Píše se rok 2444. Lidskému Řádu v míru vládnou umělé inteligence, je skoro sto let po válce s Pradory a jen na hranicích lidmi kolonizovaného vesmíru se občas vyskytují lokální šarvátky. Ovšem jedna přerůstá ve velký konflikt. Entita Erebus, odpadlá umělá inteligence, která pohltila mnoho jiných UI a disponuje agresivní džainskou technologií, zaútočila na zdánlivě nevýznamné planety Klurhammon a Cull. Tyto útoky červích lodí nedávají smysl, a tak je na místo vyslán agent Zemské bezpečnostní centrály Ian Cormac. Do dění se zapojí čtenářům předešlých dílů nechvalně známý psychopatický mosazňák pan Jeřáb a Orlandine, huiman a vyjímečný produkt evoluce. Mika, opět známá postava, je znovu unesena mimozemskou entitou jménem Drak, kterou teď tvoří už jen dvě koule o průměru pěti kilometrů. Ukazuje se, že Erebovy útoky nebyly tak nahodilé, a jestli se nestane zázrak, Řád čeká osud čtyř zaniklých mimozemských civilizací.
S nadpřirozeně schopným agentem Zemské bezpečnostní centrály Ianem Cormacem se setkáváme již popáté (V pavučině, Hranice řádu, Mosazňák, Agent řádu), pokud nepočítám knihu, věnovanou jen jemu – Stín škorpiona. V Hraniční válce je tomuto nebezpečnému muži s nakrátko ostříhanými stříbrnými vlasy, olivovou pletí a chladným modrým pohledem sto pět let, což by mu nikdo nehádal. Něco je neměnné, něco se vyvíjí – jako třeba agentova nově nabytá schopnost, a to změněné prostorové vnímání. Kdo s čím zachází, tím také schází, nebo aspoň to na něm zanechá stopy – lidské se míchá s nelidským, není člověka bez vylepšení.
V tomto díle se blíže seznámíme s huimanem, což je člověk částečně spojený s UI, má asistenční rám a dvě dodatečné končetiny vyrůstající v úrovni pasu, také zádový krunýř a vysouvací kápi chránící hlavu. Kromě lidí, výše jmenovaných huimanů, kříženců lidí s mimozemšťany a umělých inteligencí, se setkáme s mimozemskými entitami, které mají v knize také důležitou roli, ne-li nejdůležitější.
Sympatické je, že tentokrát se UI nejeví jako nechybující bohové, protože je jasné, že čím složitější technika je, tím větší skýtá prostor pro chyby. Nedůvěra v UI roste, také proto, že některé se chovají amorálně a sobecky a jdou si za vlastním cílem. V Hraniční válce se setkáme s některými hrdiny z předešlých dílů, i když s některými jen v Cormacových vzpomínkách. Agent už se za ty roky naučil, že androidi jsou vnímající a citlivé bytosti a nejen stroje, jak si myslel v mládí. Jeho současný tým tvoří drakoman Jizvák, nově golem Smith a bojový pavoučí robot Arach, což je pro hlavního hrdinu dvojka komiků, a nesmím zapomenout ani na inteligentní věrný šuriken.
Hraniční válka je opět výlet do říše divů Neala Ashera, mistra akce a technických lahůdek. Vždy na začátku kapitoly svět budoucnosti přiblíží úryvky z průvodce, které jsme našli i v předešlých dílech. Jak už bývá u Ashera zvykem, děj se splétá z několika linií s mnoha hrdiny, což příběh drobí do vedlejších epizod a hlavně střed knihy je rozmělněn a vleče se. Například detailní několikastránkový popis opravy nákladního rushiblu (časoprostorová brána) dost nudí a čtenáře nutí přeskakovat, pokud tedy není technokrat.
Hraniční válka není kniha, jakou přečtete jedním dechem – občas si potřebujete vydechnout, občas po dechu lapáte. Magie, jinak to nazvat nelze:
…její šaty ztratily barvy, až byly kovově šedé, a pak se vtáhly do jejího těla. Totéž se stalo s jejími světlými vlasy, s barvou její pokožky a pigmentem v očích. Brzy z ní byla jen nahá kovová socha. Pak se ale její lidské křivky začaly zplošťovat, tělo se prodlužovalo a ohýbalo dopředu, hlava se jí zúžila a protáhla. Nyní z ní byl třicet centimetrů silný červ z džainské myceliální nanotechnologie, který se mříží procedil jako želé.
Str 208
Vždyť jen to množství informací! Nějaké autor zbytečně několikrát opakuje, jakoby čtenář nebyl schopen si triviálnosti zapamatovat, a přitom po něm chce, aby pochopil fúzní motor, princip rushiblu a podprostoru. A nečekejte žádné hlubší studie postav, kniha dělá čest svému názvu – je to válka se vším všudy. To nejlepší si schoval Neal Asher na konec. Ten milovníky žánru maximálně uspokojí, je fenomenálně epický a poskytuje rozřešení. Král je mrtev – ať žije král!
Jako vždy, i tentokrát je obálka z dílny Steva Rawlingse mistrovským dílem a k této povedené space opeře pasuje na jedničku. Doufám, že další příběh Iana Cormaca s názvem The Technician vyjde v překladu co nevidět.
Neal Asher: Hraniční válka
/Line War/
Nakladatel: POLARIS
Překlad: Marek Hrnčíř
Obálka: Steve Rawlings
Rok vydání: 2014
Počet stran: 368
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback
Cena: 369 Kč
Recenzi napsala: Lucie Koucká
- Přidat komentář
- 17437x přečteno
Komentáře
Já tě obdivuju, že se v těch
Já tě obdivuju, že se v těch technických serepetičkách orientuješ.-)) Proto já na scifi jenom koukám - abych to rovnou viděla. Číst to, zabordelím si hlavu snahou si to či ono představit:-)) Jo zlatý utrhaný končetiny, potoky krve a sex. Tam netápu :-)))
Hezky jsi to napsala. Netuším co je huiman s UI, ale hezky :-)
já obdivuju, že čte tak
já obdivuju, že čte tak rychle. To nedokážu. Asi už jsem starej.
To já si při čtení ty
To já si při čtení ty serepetičky radši ani nepředstavuju, mám to tak se vším technickým a do dneška se pro mně elektřina přenáší v kýblích a v televizi běhaj trpajzlíci a malujou barvičkama - akorát v těch moderních placatejch televizích už jsou asi jen dvourozměrný, aby se tam vešli:-)
Jinak s Tor souhlasím, ty tvoje recenze mi vždycky nalákají ke čtení. Kdysi jsem hltala všechno, co vonělo hlubokým vesmírem, dneska na to přes všechny ty utrhaná končentiny, potoky krve, sex, upíry a vlkodlaky skoro nemám čas:-)
Možná by nebylo marný nějaký upíry a vlkodlaky poslat do vesmíru na objevnou cestu... to snad ještě nikoho nenapadlo:-D Kromě Kotlety...
Tor: technické serepetičky?
Tor: technické serepetičky? Tak nad tím nepřemýšlím, prostě je při čtení vidím. Tak to má každý, ne? Čteš a vidíš to.
Matrin: nečtu rychle, vlastně jen při jízdě v autobuse, prostě při cestování, doma málokdy. No tak asi čtu rychle, čtu taky už dlouho, že :-))
Slíva: taky bych upíry poslala někam daleko...:-)
Přidat komentář