RECENZE: Pavel Korněv, Led

Východní fantastika to v našich končinách rozhodně nemá jednoduché. A když pomineme jména jako Sergej Lukjaněnko, nebo Dmitrij Glukhovsky bude drtivá většina z nás marně pátrat v paměti po někom dalším. To se ovšem rozhodlo změnit nakladatelství Fantom Print, které svým čtenářům přináší dalšího úspěšného autora z dalekého Ruska Pavla Korněva. A věřte, že v jeho Příhraničí platí úsloví “zima jako na Sibiři” dvojnásob.

Rusové jsou ostatně na mrazivé atmosféry mistři. Krásným příkladem jsou toho právě Lukjaněnkovi Hlídky, nebo Glukhovského Metro. Korněv se však rozhodl tento fakt povýšit na další level, kromě hutné atmosféry tak na čtenáře čeká i prostředí, ve kterém byste se rozhodně nechteli vydat ven jen tak v tričku. Navíc ve své sérii spojuje hned několik různorodých prvků fantastiky v jeden celek.

Korněv si evidentně řekl, že zkrátka nestačí zasadit magii do našeho světa, a tak přidal taky trochu těch vlkodlaků nebo nemrtvých. Jenže jak to tak bývá všichni nemohou mít nadání na magii a nějak se těm potvorám bránit musí. I na to autor evidentně myslel a tak si zde na své přijdou i příznivci palných zbraní. V Příhraničí zkrátka narazíte snad úplně na vše, jediný háček je, že teploty se tu běžně pohybují hluboko pod bodem mrazu.

Jméno hlavního hrdiny navíc skvěle ladí se samotným tématem knihy. Led zkrátka mezi sněhové závěje a mráz skvěle zapadne. Navíc svou povahou nemá daleko k pověstné ledové královně, takže o mrazivou zábavu je stoprocentně postaráno. Vše navíc doplňuje všudypřítomnou ironií a nadsázkou. Ostatně mu nic jiného ani nezbývá, protože jako obyčejný Patrolář moc vysoko na potravním žebříčku není. O tom se mimochodem přesvědčí docela brzo, když si začne myslet, že mu jde někdo po krku. Pár lidí sice dokázat naštval, ovšem nikoho kdo by stál za řeč. Je tedy možné, že pouze trpí paranoiou, nebo je ve větším nebezpečí než si myslí?

Ačkoliv Led nebude figurovat na žádném seznamu high fantasy s propracovaným dějem a historií, rozhodně dokáže pobavit a o to zde jde především. Fanoušci akčních příběhů se tak mohou připravit na mrazivou jízdu, která nikde zbytečně nezpomaluje a nesnaží se šokovat za každou cenu. Je sice pravda, že i zde najdeme nějaké ty náznaky pletichaření a mocenské tahanice mezi jednotlivými frakcemi (Patrola, Sestry, Gymnasium, Cech), autor však prozatím zůstává pouze u náznaků a vše řeší jen tak na okraj.

Čemu se však mohl Korněv věnovat trochu více je samotné Příhraničí. Co je tato oblast vůbec zač, kde se nachází a jaká je její historie? Podle pár zkazků si možná dokážeme pár detailů odvodit, přesto je tento svět alespoň prozatím velkou neznámou. Což je rozhodně škoda, protože celá oblast, ve které se příběh odehrává, je opravdu fascinující. A těch pár detailů, která nám autor zatím dal, vzbuzuje spíše další otázky, než aby naši zvědavost ukojily. Je však pravda, že Led je teprve prvním dílem chystané pentalogie a je dost možné, že právě na tyto otázky najdeme odpověď až v některém z dalších pokračování.

Korněvův Led je bezpochyby slibným rozjezdem nové nenáročné série, která rozhodně dokáže pobavit. Navíc ukazuje, že i když to u nás ruská fantastika nemá právě jednoduché, najdou se v ní zajímavé kousky, jež dokáží oslovit nejednoho čtenáře. O úspěchu, nebo neúspěchu této série však rozhodnou až další díly, na které si ovšem budeme muset ještě nějakou dobu počkat.