Obrázek uživatele Monika Slíva

Bio

Stručné bio
Jsem vdaná, dvoudětná, tězce na psaném slovu závislá knihomolka. Nic nepomáhá. Jenom čtení. Tak o tom budu aspoň psát...doufám.
Co na sebe dál práskl/a:
Ta hromada přečtených knih, co už mám za sebou, způsobila, že dělím četbu pouze na dvě kategorie - dobrou a špatnou. V podstatě můžu cokoli, detektivku, thriler, historii, současnost, humor..., ale mojí srdeční záležitostí je a vždycky bude samozřejmě fantasy a sci-fi. Na Sarden mě přivála jakási podivná souhra náhod, za kterou jsem neskonale vděčná a tímto děkuji nadpřirozeným silám, že mi to tak pěkně zařídily.

Historie

Členem již
8 let 10 měsíců

Moje příspěvky

V loňském roce prolétla éterem prázdná informační bublina o připravovaném pražském ultra super mega conu, která nakonec dle očekávání s hlasitým lupnutím splaskla. O to těžší startovní pozici měl v přípravné a lákací fázi Comic-con. Za tím prvně zmiňovaným byli jacísi lidé, o kterých mezi fantazáky nikdo nikdy neslyšel. Posměváčci a nevěřící měli se svými pochybnostmi pravdu a byli na koni. Jenže! Za Comic-conem, poprvé oficiálně avizovaným na loňském, posledním PragoFFestu, stojí lidé, kteří moc dobře věděli, co dělají. A co je důležitější, mají nedocenitelné zkušenosti s organizováním takových akcí v českých luzích a hájích. A to už něco znamená. Posměváčci a nevěřící si sice vedli dál svou, ale realita jim tentokrát za pravdu nedala a šla si svou cestou.

Zadrhne-li se dobře fungující soukolí, je to vždycky problém, a v případě, že soutěžící čekají na svou výhru, je to problém na druhou. Přijměte všichni mojí velkou omluvu.

Ve víru lednových událostí jsem dočista zapomněla, že jsem šéfredaktor a ten editorial za mě nikdo nenapíše. To by se do budoucna učitě stávat nemělo...

Rok 2020 je tu. Úspěšně jsme přežili další oběh Země kolem Slunce. Někteří kroutí hlavou nad bouřlivými oslavami konce roku, stejně jako mimozemšťani v onom vtipu. Někdo je rád, že je devatenáctka za ním, protože stála za starou belu. Hleďme tedy raději ke světlým zítřkům a dumejme, kolik stránek asi letos budeme schopní přečíst. Jedno je jisté. Sarden tu pro vás bude i v roce, jenž se právě narodil.

Dalších tři sta šedesát pět dní je v tahu a milovaný i nenáviděný vánoční čas je tu zas.

Soukromé očko, řešitel, ale často i výrobce problémů Lars je opět v akci. Jeho neortodoxní metody vyšetřování velmi často nesou kýžené ovoce. Budou ale fungovat i na zpovykanou popovou hvězdičku Lauru, která je převědčená, že si může dělat co chce a kdy chce? A bude to platit i v situaci, kdy jde o její útlý krček? Zjevně půjde nakonec o to, kdo komu přistřihne křídla.

Nedá se popřít, že letošní podzim se vážně vydařil. Mám sice na mysli počasí, ale i na zajímavé knižní novinky byl přívětivý. V každém případě nesmím zapomenout, že ani kvůli jedné z uvedených věcí se do tohoto článku nepodíváte.. Pojďme si tedy připomenout, čí slova jsme si vypůjčili v průběhu září.

Posttraumatický syndrom je mrcha zákeřná, váleční veteráni by o tom mohli vyprávět hodiny. O tom, jestli trpí nočními děsy a paranoiou také generálové, kteří dávají rozkazy ke genocidě a rozhodují tím o bytí či nebytí tisíců, o tom se moc vědeckých studií nepíše. A co teprve musí prožívat UI integrovaná do vesmírné útočné lodi…

Souhr srpnových citátů jako již tradičně poslední den následujícího měsíce. Tentokrát s jedním bonusem navíc, který to už na fb nestihl.

Občasník by měl vycházet aspoň občas...

Stránky