Článek od: Redakce
27.02.2020

Nakladatelství Epocha vydalo ve spolupráci s Audiotékou úspěšnou knižní sérii paranormálních detektivek Františka Kotlety v audio verzi na CD a mp3.

38x přečteno
Článek od: Petr Simcik
26.02.2020

Dovolte mi na začátek recenze citovat klasika, kterého nebude 90% čtenářů/ek Pupíků znát. Tenhle výrok Arnolda Rimmera mi přijde jako brilantní shrnutí osmého sešitu Pupíků.
RIMMER: Nakonec se staneš tím, co nejvíc nenávidíš. Jen se na sebe podívej. Urážlivý, bezohledný, cílevědomý, necitelný. Podobáš se mi víc než já sám.

43x přečteno
Článek od: Martin Stručovský
25.02.2020

Patt Mills je v komiksovém světě pojem stejně jako Frank Miller nebo Alan Moore. Podobně jako oba zmínění pánové se nebojí velké spousty násilí a kontroverze. A ani se nebojí dělat komiks po svém. Vyplatila se ale obrovská míra buřičství zrovna u jeho komiksu Requiem či nikoliv?

56x přečteno
Článek od: Monika Slíva
24.02.2020

V loňském roce prolétla éterem prázdná informační bublina o připravovaném pražském ultra super mega conu, která nakonec dle očekávání s hlasitým lupnutím splaskla. O to těžší startovní pozici měl v přípravné a lákací fázi Comic-con. Za tím prvně zmiňovaným byli jacísi lidé, o kterých mezi fantazáky nikdo nikdy neslyšel. Posměváčci a nevěřící měli se svými pochybnostmi pravdu a byli na koni. Jenže! Za Comic-conem, poprvé oficiálně avizovaným na loňském, posledním PragoFFestu, stojí lidé, kteří moc dobře věděli, co dělají. A co je důležitější, mají nedocenitelné zkušenosti s organizováním takových akcí v českých luzích a hájích. A to už něco znamená. Posměváčci a nevěřící si sice vedli dál svou, ale realita jim tentokrát za pravdu nedala a šla si svou cestou.

137x přečteno
Článek od: Tereza Kadečková
23.02.2020

Po delší pauze se do našich redaktorských řad vrátila Terka Kadečková a její nedělní zamyšlení se pozastavuje nad kouzlem Harryho Pottera.

136x přečteno
Článek od: Petr Simcik
21.02.2020

Nedávno jsem tu zmiňoval příběh naprosto zásadní pro moderní upírský mýtus. Draculu. A stejně jako je Dracula důležitý pro všechny moderní upíry, tak je Válka světů od Herberta George Wellse zase zakládajícím románem mimozemské invaze. A stejně jakou v případě Draculy, i zde nezůstalo jen u knihy – kráčející třínohá monstra opékající pěchotu i bojové vozy plamennými paprsky, to si prostě říká o adaptaci. 

Článek od: Redakce
21.02.2020

Dítě tmy
Český horor z konce 90. let!

90x přečteno
Článek od: Marek Mika
20.02.2020

Někdy je pro úspěch třeba porušit vlastní zásady a uzavřít dočasné příměří s těmi z druhé strany barikády. Své o tom ví Amanda Wallerová se Sebevražedným oddílem, u níž se tentokrát inspiroval i sám pán stínů, Batman.
Autoři se v Já jsem sebevražda rozhodli napsat příběh o závislosti, traumatu, sebeobětování, přátelství, lítosti a lásce. To již na první pohled vypadá jako přeslazený patetický doják. Jak se s ním tedy popasovali?

76x přečteno
Článek od: Tereza Kadečková
19.02.2020

V úsvitu věků jen Ymi vládl, nebylo moře ni mohutných vln, nebyla země ni nahoře nebe, jen pustá, bez trávy zela propast – Ginnungagap. Tak vypadá vesmír před stvořením světů podle severské mytologie. Odsud už ho legendy a autoři převrací podle sebe. Tvoří sféry, monstra, války a bohy. A tak se stane, že domovina obrů Jotunheim po dlouhé válce s Asgardem zajistí mír pro oba světy. Mír je křehký, protože obě strany chtějí nadvládu nad světem lidí, a tak každých několik generací pořádají turnaj, jehož vítěz získá moc nad lidmi.

234x přečteno
Článek od: ena
18.02.2020

Jedného dňa stroje zistili, že ľudstvo je zbytočné a na problém našli najľahšie riešenie. Vyvraždiť nás. Ak sme chceli konkurovať strojom, prístrojom, UI a iným vlastným výmyslom, museli sme vytvoriť človeka schopného s nimi bojovať. Najúčinnejšou zbraňou hromadného ničenia všetkého, čo nemalo DNA, sa stal muž, ktorý bol viac strojom než človekom. Nevadí, účel svätí prostriedky. Kyborg sa volal Rust alebo R211920. A vďaka tomu, že trošičku zošalel, zvládol zlikvidovať nepriateľa takmer sám.

234x přečteno
Článek od: Eylonwai
17.02.2020

Guy Gavriel Kay je jedno z velkých jmen světové fantasy. Kariéru začal spoluprací s Christopherem Tolkienem, když mu pomáhal sestavit Silmarillion. O deset let později vydal své dosud nejznámější dílo, Fionavarskou tapiserii, která se zcela zjevně Středozemí inspiruje – což jí nijak neubírá na kvalitě. Od té doby sbíral žánrové ceny za své pseudo-historicko-fantasy romány, na kterých můžeme debužírovat i u nás: Tigana, Lvi z Al-Rassanu, Ysabel, Pod nebesy a další. Poslední záblesk slunce původně vyšel v roce 2004, v českém překladu loni. Podobně jako jiné Kayovy romány je zasazen do světa, který velmi silně připomíná ten náš, jen jména jsou pozměněna.

194x přečteno
Článek od: Leonard Medek
16.02.2020

Slečna – či paní? – Eylonwai tady nedávno zveřejnila článek, kterým v sobotu po ránu leckomu zčeřila žluč. Mne nevyjímaje; ani ne tak tím, CO hlásala, jako spíš tím, JAK... (Že to celé mělo velmi útočný tón, mi přestalo připadat až při čtvrtém čtení; pocitu, že je mi tu vnucováno něco, o co ani v nejmenším nestojím, jsem se nezbavil dosud – ale o tom až nakonec.) Diskuse pod onou statí je velmi výživná, a leccos z toho, co tam padlo - hlavně reakci Leoše Kyši -, bych ochotně podepsal. Sám jsem ale měl pocit, že budu potřebovat trochu víc místa... Takže tady to máte. Jen mějte na paměti, že mluvím sám za sebe – aneb, jak to kdysi formuloval kterýsi z montmartreských klasiků, tuším, že Alphonse Allais: „To jest můj názor a já sám jej sdílím...“

Článek od: Monika Slíva
16.02.2020

Zadrhne-li se dobře fungující soukolí, je to vždycky problém, a v případě, že soutěžící čekají na svou výhru, je to problém na druhou. Přijměte všichni mojí velkou omluvu.

229x přečteno
Článek od: Jan Křeček
14.02.2020

Chcete znát výsledky ankety Kniha roku dříve než ostatní? Přijďte na vyhlášení v sobotu 29. února v Praze!

413x přečteno
Článek od: Petr Simcik
14.02.2020

Jsou legendy, na které se nesahá. Teď to tedy bude znít trochu divně, protože tahle legenda je osahaná snad ze všech stran, ale jsou prostě věci, které s ní ještě nikdo neudělal, alespoň ne takhle veřejně a Drákula od Netflixu JE kontroverzní.

280x přečteno
13.02.2020

Jen málokterý fiktivní vesmír je teď tak živý jako svět polského Zaklínače. Poté, co především díky třetímu dílu videoherního zpracování masově prorazil do celého světa, jsme se dočkali slušné řádky dalších adaptací a zpracování do podoby různých médií. Včetně komiksu – tentokrát už počtvrté.

228x přečteno
Článek od: Petr Simcik
12.02.2020

Čtenářský redaktorský občasník je opět zde, tentokrát s trochu delší přestávkou. Nakoukněte Petrovi pod čtecí pokličku a inspirujte se jeho momentálním robotím a hracím rozpoložením.

Článek od: Renata Seiferová
12.02.2020

Počtvrté a naposled pojďte s námi navštívit Alisik, mrtvou holku, která nás na svém hřbitově hostila skoro celý rok.

184x přečteno
Článek od: Monika Slíva
11.02.2020

Ve víru lednových událostí jsem dočista zapomněla, že jsem šéfredaktor a ten editorial za mě nikdo nenapíše. To by se do budoucna učitě stávat nemělo...

202x přečteno
Článek od: Petr Simcik
10.02.2020

Situace, kdy je jeden z týmu očividně zrádce, akorát nevíme který, je oblíbená scénáristická záležitost, protože se kolem ní dobře píšou jak dialogy, tak akce. A pokud se to navíc stane v týmu, jenž je složený ze členů, kteří se mezi sebou nemusí, a jediné, co jim brání pozabíjet vše v okolí, je bomba v hlavě, pocit paranoii a příležitost se vyřádit je tím větší.

169x přečteno

UKÁZKA: Richard Matheson, Já, legenda

Článek od: Anonym - 27.01.2008

JÁ, LEGENDA je jedním z nejslavnějších upírských románů dvacátého století. Pravidelně se umísťuje mezi deseti nejlepšími díly v mnoha kritických studiích hororového žánru. V době vydání byl prezentován jako science fiction - poprvé vyšel v roce 1954, ale jeho děj se odehrává v budoucnosti roku 1976. Vliv románu na pozdější generaci hororových autorů je nepopiratelný, stejně jako vliv na tvůrce celé řady hororových snímků.

RECENZE: John C. Wright, Zlatý věk

Článek od: Jan Pechanec - 28.10.2007

Johna Charlese Wrighta si v Laseru nevybrali náhodou, spíše proto, že bývá označován za autora, který se nebojí experimentovat a svými literárními ambicemi rozhodně přesahuje běžnou produkci. Přesvědčit se o tom můžeme v prvním dílu trilogie Zlatý věk...

RECENZE: Hanina Veselá, Mrakulin grimoár

Článek od: Jan Pechanec - 26.09.2007

Sympatickou "pražandu" Haninu Neru Veselou možná už nemálo z vás potkalo na nějakém tom conu, další početná skupina "fantastikfilů" si mohla všimnout jejích literárních úspěchů na výsledkové listině některé z četných domácích povídkových soutěží a všichni čtenáři Sardenu si zajisté přečetli nespočet jejích povídek (níže) nebo reportáží z akcí.

FILM: Želvy ninja (TNMT)

Článek od: Jan Pechanec - 28.05.2007

Čtyři želvy! Čtyři bratři! Mutanti zrození ve stokách New Yorku. Pojmenovaní po velkých renesančních umělcích a vycvičení v Ninjutsu. Bojovali s mnoha hrozivými nepřáteli... předtím, než porazili svého úhlavního nepřítele - Trhače. Ale nyní Zlo mnohem větší ohrozilo i jejich bratrství. Zlo zrozené před 3000 lety!

RECENZE: Neal Asher, Hranice Řádu

Článek od: Anonym - 17.05.2007

Kniha navazuje na první Asherův román vydaný u nás - V Pavučině. V hlavní roli opět najdeme agenta Zemské bezpečnostní centrály Iana Cormaka. Tentokrát dostal za úkol přivézt zpět do Řádu biofyzika Skellora, který ve svých experimentech zašel příliš daleko. Pomoci mu mají drakoman Jizvák a mrtvý voják Gant, nyní obývající tělo Golema. Mise se ovšem tak úplně nezdaří a Cormak je narychlo odvolán kvůli gigantickému mimozemskému biokonstruktu Drakovi, který by mohl být zapletený do zničení styčnické stanice Miranda.

FILM: 300: Bitva u Thermopyl

Článek od: Jan Pechanec - 21.03.2007

Děsivá a krutá je Sparta. Jen dítě zdravé a silné může vykročit na cestu bolesti života. Učit se přežít a prospět svému rodnému městu. Taková cesta čekala také Leonidase, než se stal králem spartským a postavil se krutovládci a uchvatiteli Xerxovi. Řecké státy se spolu handrkují v předvečer hrozby porobení. Svoboda může být ohrožena. Zachránit ji může jedině symbol, který vnukne víru ve vítězství proti neporaženému tyranovi. Obětovat se pro druhé dokáží pouze skuteční muži, zastávající hodnoty nejvznešenější: Odvahu a čest. Jedině tak nezapadne do zapomění čin hrstky, co se postavila mnoha.

RECENZE: Jiří Kulhánek, Stroncium

Článek od: Jan Pechanec - 03.12.2006

Kromě toho, že Stroncium je poměrně vzácný a vysoce reaktivní kov, patřící mezi alkalické zeminy, tak se o něm mluví jako o další knize páně Kulhánkově. Netrpělivě očekávaný akční nářez se dostavil po dlouhých třech letech půstu mnoha fanoušků tohoto komerčně úspěšného autora. A jaké bylo? V mnoha ohledech inovátorské, v dalších podobné předchozím knihám, hlavně však krvavé a, řekněme, akční. Takové, jaké ho čtenáři chtějí.

LIDÉ: Neal Asher o sobě

Článek od: Anonym - 05.10.2006

Narodil jsem se v roce 1961 v Billericay v Essexu. Měl jsem jednotvárné dětství znechucené nedostatečnou reformou školství, která nás všechny nechala stejně nevzdělané. Můj zájem o podivno začal, tak jako u mnoha jiných dětí, když mi naši přečetli Hobita , později jsem si přečetl i Pána Prstenů. Tomu všemu dopomohli mí rodiče (učitelka na škole a přednášející aplikované matematiky) a taktéž fanoušci SF.

RECENZE: Kir Bulyčov, Alenka z planety Země

Článek od: pagi - 12.09.2006

Ačkoliv českým názvem a obsahem vůbec příběh navazuje na Alenku - či Alici - Lewise Carolla, dějištěm tu nejsou fantaskní světy v říši divů či za zrcadlem, ale podobně fantaskní svět sklonku jedenadvacátého století.

RECENZE: Bernard Werber, Mravenci, Den mravenců

Článek od: pagi - 14.08.2006

Příběh má, jak už bylo naznačeno, dvě dějové linie. Lidskou, popisující osudy Edmonda Wellse a jeho rodiny, a mravenčí, zabývající se a životem rozsáhlé mravenčí federace žijící ve Fontainebleauském lese. Postupně odhaluje čtenáři osudy Edmonda Wellse a jeho výzkumy, které začaly u mikrobů a skončily u mravenců, a právě toto je společný průsečík obou dějových linií. Mravenčí linie je podána velmi barvitě - a velmi vzdáleně od toho, co v nás zanechal Ondřej Sekora.

RECENZE: Neil Gaiman, Anansiho chlapci

Článek od: pagi - 11.07.2006

Charlie Nancy už dávno není klukem a taky nějakou dobu už není otylý - přesto se ho přezdívka Tlustý Charlie drží a vynořuje se bez ohledu na to, jak se Charlie snaží jí zbavit. Ta přezdívka je vlastně památka na jeho tátu, bohéma a bonvivána, od kterého Charlieho matka i s chlapcem utekla už kdysi dávno. Ale ani Atlantik mezi Charliem a jeho otcem nerozpustil jejich vzájemné pouto.

UKÁZKA: Jo Walton, Draví a krvežízniví

Článek od: Anonym - 14.06.2006

Jedinečné spojení viktoriánského románu a dobrodružné fantasy z dračí říše, kde platí přísná společenská hierarchie. Ctihodní svobodní draci létají, loví, hromadí majetek, honosí se vznešenými tituly a pořádají dekadentní večírky v přepychových slujích. Otroci dřou v továrnách a služebnictvo má pevně svázaná křídla. A podobně jako u lidí, i mezi draky se intrikuje a soutěží o nejlepší podmínky ke snůškám vajec a výchově potomstva.

Stránky

Přihlásit se k odběru sarden.cz RSS