Nedávno jsem tu nastínil několik možností, jak by to mohlo vypadat po koronavirové krizi, ale ono to bude mnohem prozaičtější - nestane se nic. Každopádně představy o budoucnosti měli lidé odjakživa a poslední dobou mám pocit, že v tomhle jsme tak trochu ochuzení, asi jako ten středověký mešťan níže - a nebo ne? Podívejme se na současnost očima lidí minulosti.
Nacházíme se v bezprecedentní situaci. Doslova den, kdy se zastavila Země. Jenže za to nemůže Klaatu, ale korona, a strach nepřichází z hor, ale prakticky odevšud. Ani náš nedělník toto téma nemůže jen tak přehlédnout. Tento týden padl na našeho redaktora Petra Šimčíka, který se toho zhostil se ctí.
Příběh tohoto projektu je poměrně nezajímavý. Jednoho jarního dopoledne jsme po dětské zubařské prohlídce neměli s dcerou co dělat. Bydlíme v Praze na Střížkově a v okolí není kromě nákupních center ale vůbec nic. A pak jsem si vzpomněl, jako vždycky, na své dětství. Tady se přece někde nacházelo vojenské muzeum...
Jaroslav Malák (nar. 21. listopadu 1928) zemřel 17. srpna 2012 v kruhu rodiny v Řevnicích. Jeho kresby si třeba hned nevybavíte, možná ano. Tak či tak byl vynikajícím českým karikaturistou, grafikem a ilustrátorem a tvořil i komiksy. Zůstává autorem mnoha kreslených vtipů, a to nejen pro legendární Dikobraz...
Když mi bylo šest (1970), tak Lidové nakladatelství rozprostřelo po knižním trhu v nákladu čtyřiceti tisíc výtisků skvělou knížku Rej upírů s báječnými obrázky Aloise Mikulky (viz fotografie). Až teď Rej zastínil dvojsvazkový sborník nakladatelství Plejáda Z upířích archivů. Má neuvěřitelných čtrnáct set stran (oproti někdejším 224 stranám Reje) a obsahuje 81 próz (proti dávným deseti) z per, strojů a editorů 76 autorů, z toho jedenácti žen...
Více jak půl roku jste na Sardenu mohli číst román na pokračování od Jana Kovanice alias Šamana. Snad se vám líbil. Pro ty z vás, kteří čekali, až se na webu objeví celý tu máme kompletní obsah ke všem kapitolám. Snad vám to usnadní návraty do světa inspirovaného a rozšiřujícího Neffovu Tmu.
O´Brien: Vítám vás, jsem rád, že jste se odvážil k této diskuzi. Zajisté je to kvůli tomu, že tvůrce mé osobnosti a vlastně celého románu, vytvořil dílo, které vás poznamenalo. Pechy: Ano, máte pravdu O´Briene, nejprve bych si dovolil seznámit čtenáře s tímto světoznámým románem.
Co z nás dělá vraždící maniaky, lidi, kteří si neváží lidského života a mnohdy se brutálními prostředky vyžívají v lidské bolesti? Proč se násilí stává kromě každodenní rutiny lidských životů i náplní bezduchých filmů? Je to naše zvířecí přirozenost? Ale proč potom nezabíjíme čistě a rychle (případně pouze z nutnosti)?
V pátek 17. dubna 1998 v patnáct hodin šestnáct minut dvaadvacet sekund středoevropského letního času (SELČ) zhasl v Paříži na Eiffelově věži světelný panel, jenž oznamoval odpočet do začátku roku 2000. Zbývalo necelých 623 dní.
Někdy na počátku šedesátých let připravují Strakonické raketárny zkušební start nákladní rakety. Čalouník Josef pro samé melouchy nestihl připravit kapitánské křeslo - a když na poslední chvíli futruje opěrky, šlápne na startovací tlačítko.