O tom, že se kvalita komiksu neobjevila jako zázračné dítě, vysvětluje již pohled na autorskou dvojici. Vždyť pánové Ed Brubaker a Sean Phillips mají za sebou již takové pecky, jako jsou Zatmívačka nebo série Fatale či Criminal.
Jack Rozparovač, Jack the Ripper, nevyřešené vraždy, temné tajemno vzbuzující děs. To napadne každého. Paradoxně se možná jedná o známější postavu, než jakou je královna Viktorie.
Noir: Detektivky v komiksu představují příběhy k poctě drsné školy noir příběhů. Zadání splňují autoři naprosto skvěle: svébytný nejednoznačný hrdina ve velkoměstě, příběhy, v nichž hlavními hrdiny nejsou detektivové a představitelé ochránců zákonů, ale oběti, pachatelé, zlodějíčci a vrazi
Aquaman a jeho šesté superhrdinské pokračování přivádí po téměř roce čtenáře opět do oblíbené podmořské Atlantidy. Děj přímo navazuje na předchozí díl.
Ed Brubaker a Sean Phillips jsou tvůrci, kteří na českém trhu nejsou nováčky. Naopak se jedná o dvě jména, která jsou zárukou kvality. Tvůrčí parťáci, kteří spolu vytvářejí výbušnou dvojici podobně jako Chip a Dale. Jejich retro Zatmívačka byla na našem trhu velmi očekávaná. Dostáli i tentokrát tvůrci svojí pověsti, nebo se jedná o krok vedle?
Watchmen: Strážci, komiksová ikona, bestseller, fenomén. Pro fanoušky komiksu pilíř toho, proč mají tento žánr rádi. Pro lidi s alespoň základním povědomím o literatuře dílo, které změnilo pohled na komiks. Tento rozsáhlý antihrdinský příběh vycházel u DC Comics v letech 1986–1987 a následně byl vydán v knižní podobě. Ocenění literární cenou Hugo je všeříkající.
Děj pátého dílu Aquamana zaútočí na čtenáře ve velkém stylu. Trůnu v Atlantidě se zmocnil Corum Rath, který s pomocí magické Koruny trnů nechal Atlantidu chránit před vnějšími vlivy, ale zároveň ji tím zcela uzavřel. Aquaman je ochoten obětovat naprosto vše a vrhnout se i do zoufalého boje.
Wonder Woman: Válka nabízí pokračování příběhu o Dianě, která je v této verzi nejen známou superhrdinkou, ale také dcerou vládce bohů Dia. Komiks plynule navazuje na předešlou Vůli a obsahuje sešity 19–23. Série scénáristy Briana Azzarella patří do projektu The New 52, ve kterém došlo k restartu některých příběhů o známých superhrdinech.
Požádali jsme naše redaktory, aby se zamysleli nad tím, co by mohli doporučit ke čtení (nejen) v karanténě a jako kritérium jsme zadali konkrétní nakladatele, od kterých často a rádi dostávají recenzní výtisky. Berte tuto sérii článků jako redaktorský a subjektivní výběr toho, co nás zaujalo v poslední době a stále je to někde v éteru k objednání online. Nejlépe přímo na stránkách oněch nakladatelů. Jedním z mnoha nakladatelů, se kterými úzce spolupracuje náš sardení web, je i nakladatelství BB/art a tím začneme. Přečtěte si Frankieho výběr a odkazy na případné recenze komiksového výběru z BB artu.
Situace, kdy je jeden z týmu očividně zrádce, akorát nevíme který, je oblíbená scénáristická záležitost, protože se kolem ní dobře píšou jak dialogy, tak akce. A pokud se to navíc stane v týmu, jenž je složený ze členů, kteří se mezi sebou nemusí, a jediné, co jim brání pozabíjet vše v okolí, je bomba v hlavě, pocit paranoii a příležitost se vyřádit je tím větší.
Z obálky nové (už třetí) Fatale) se na nás tentokrát šklebí zakrvácená žena s mečem od krve. A všechno naznačuje, že se tentokrát vydáme do středověku. Což je opravdu tak, ačkoliv to vaše hlava asi úplně nepobírá.
Na začátek této recenze si vypomohu přirovnáním k docela jinému odvětví zábavy, a sice k videohrám. Videoherní trh v dnešní době z velké části opanuje firma Ubisoft. Dříve inovativní a velmi oblíbené studio, dnes terč mnohé kritiky. Proč to, ptáte se? Ubisoft se začal příliš opakovat. Začal používat šablonu, která je znatelná v naprosté většině jeho her, dokonce i v těch, pro které nebyla nikdy určena a překáží v nich. Lidé začali mít oprávněný pocit, že za své peníze dostávají to stejné, jenom v novém kabátku s líbivější grafikou. Pro mě je DC v tuto chvíli Ubisoftem komiksu.