J. Kovanic

Třeba to ještě někdo neví, tedy já jsem to také ještě poměrně přednedávnem nevěděl. Třeba někoho zajímají povídky, a kupuje si XB-1 nebo Pevnost. A třeba má někdo čtečku, a chtěl by si nějaké novější povídky přečíst i tam. Povídky fantaskního obsahu. Pokud se u vás vše sešlo, pak neváhejte, a kupte si časopis Lemurie.

Dovolujeme si vás jménem Honzy Kovanice a redakce Sardenu pozvat na představení již třetího vydání jednoho z nejslavnějších českých science fiction Blackout. Kde a kdy se bude představení nové podoby Blackoutu konat a jak se vůbec stalo, že po druhém internetovém vydání měl nějaký nakladatel chuť vydat román v knižní podobě, se dozvíte v článku...

Motto: Co si Poláci ještě nepřáli(?) Hostina kanibalů - Je šest hodin večer, stále ještě pátek 27. srpna 2010. Všechny bagety a obložené chleby z batohu jsou už snědeny, pročež nastává příhodný čas k večeři. A když už jsme na Parconu 2010, pak ji šlo za lidových 40,- Kč spojit s naučnou přednáškou v podání Františky Vrbenské, Edity Dufkové a Pavla Březiny.

Více jak půl roku jste na Sardenu mohli číst román na pokračování od Jana Kovanice alias Šamana. Snad se vám líbil. Pro ty z vás, kteří čekali, až se na webu objeví celý tu máme kompletní obsah ke všem kapitolám. Snad vám to usnadní návraty do světa inspirovaného a rozšiřujícího Neffovu Tmu.

Blíží se nám završení románu Blackout, který jsme společně mohli zde na Sardenu číst po více než půl roku. Předposlední kapitola na vás čeká právě teď...

Loni při červnovém masakru, který rozpoutal Kapitán na dobytém pravém břehu Vltavy, se Haně Rezkové jako zázrakem podařilo uniknout před jistou smrtí při akci špičkového komanda. Raději si tu vzpomínku nepřivolávala, ale věděla, že stále někde číhá uvnitř její paměti. Hlavní je, že přežila. Mladý Kozák ji tenkrát dovezl až na zámek v Poděbradech, kde byla přivítána jako vdova po předním bojovníkovi Telekomu. Prožívala tu cosi jako důchod. Procházela se lázeňskými parky, obdivovala pokračující umění poděbradských zahradníků.

Kapitán poslal do akce ještě čtvrté komando s akvalungy. Jeho osm členů podplavalo Vltavu pod Libeňským mostem už v noci před vlastním útokem. Vycvičení muži postupovali opatrně opuštěným sportovním areálem na Libeňském ostrově, přeběhli Sokolovskou, proběhli parkem kolem hotelu Olympik, vyšplhali do stráně, překonali odstavné koleje s troskami nákladních vagonů a poté se skryli v lesíku Na Krejcárku. Tito specialisté byli určeni k přímému útoku na Útébéčko nebo na to, co z něj zůstane. V širokém povědomí obyvatel Prahy na obou březích Vltavy byli známi pod přezdívkou "assassini". Pokud jich bylo osm, vydali za celý pluk zlenivělých žoldnéřů. Drogy nepoužívali. Jediná droga, která je rozjařovala, bylo zabíjení. Už byli vyhládlí.

Neznámé bandy rozebraly koleje v lesním údolí před Zábřehem. Do příští zimy je daleko, tuto zprávu nemusí mít Machovec přímo od něj, už má dost vlastních černých puntíků. Mlčel až do té doby, dokud se na něj pan Baron přímo neobrátil s úkolem.