Hej, kámo, znáš Attika? Hustej tejpek. Poslední druid na světě, ale zapomeň na nějaký páprdy s artritidou v kostech a fousama po kolena. Tenhlencten Atticus O'Sullivan je fakt cool, nosí hóóódně drsnej meč, castí druidský kouzla, vypadá na jednadvacet (a nikoliv století) a žere Hvězdné války. A klíďo píďo by do skonání světa prodával čarovný býlí ve svým arizonským krámě, jenže to by se mu nesměly imrvére valit na hlavu problémy. A co se potíží týče, předpověď hlásí pro tenhle díl série solidní průtrž sračen.
Tak ako sama čepeľ podnecuje k násilným činom, tak aj samotný majetok a jeho ochrana láka zlodejov. Adrenalín, napätie, test šikovnosti a prefíkanosti, možnosť predviesť sa, to všetko je pre zlodeja dôverne známe a príťažlivé ako telo milenky. A priznajme si, o samotné obohatenie sa ani tak veľmi nejde. Pochopia to len tí, čo niečo ukradli.
Bojíte se? A bojíte se rádi? Děsí vás představa, že z venkovních teplot nebude nikoho mrazit v zádech? Máte strach, že v prosinci nebudete mít co ke čtení? No, tak to se nebojte. Tedy... bojte, samozřejmě.
Chvíli to trvá, než si toho všimnete. Stránky letí, tři dějové linie se střídají v úsečných krátkých kapitolách, autorův uhrančivý jazyk šeptá další a další zaříkávadla, která neuronovou sítí vysílají hyperrealistické obrazy, centrum postmoderní slasti přetížením taje jak honduraská čokoláda pod provensálským sluncem a všechno je, jak má být. Očividné věci se přehlížejí nejlépe. Takže ano, zabere to nějaký čas, než vám dojde, že tohle není sci-fi. I když to víte dopředu.
Podmanivý příběh z budoucnosti se odehrává ve Sluneční soustavě, z větší části v jednom z pohyblivých měst v martské společnosti Morna. Jean le Flambeur má za úkol vykrást vlastní vzpomínky. Žene ho nejen samotný závazek k jeho spasitelce Mieli, ale také vlastní zvědavost. Co za tím vším vězí? Tohle je vysoká hra, hra o všechno, hra se skrytými kartami.
Stross pak možná jen přátelsky dodává: Je těžké to přiznat, ale myslím, že je v tomto směru lepší než já sám. A Kvantový zloděj je nejlepším SF debutem, který jsem za mnoho let četl.
Ke sbírce se nechci stavět z pohledu dnešního čtenáře, neboť mnoho let dělí tehdejší čtenářův vkus od toho současného, nicméně při pohledu na díla, která jednotlivé povídky v klání o přízeň návštěvníků Worldconů doprovázela, získává sbírka nový rozměr.
Ve světě, ve kterém žije mladík Talen, mohou být dny lidského života sklízeny, kupovány a kradeny. Jedním z těch, kdo tuto schopnost ovládají jsou i požírači duší, zvrhlé bytosti sloužící Temnému bohu, které kradou duše lidem i zvířatům.
Ne každý si může dovolit napsat román křížený s lingvistickou a filozofickou statí. Alespoň takový, aby jej někdo četl. Leč najde se jeden takový - britský bard moderní fantasy a sci-fi literatury China Miéville. Vítejte v jeho odvážné intelektuální show zvané Ambasadov.
Upír z činžáku je parodie, takže je třeba držet se kánonu. Jen tak je opravu možné si ze zubatců dělat legraci. Manka je tedy upírka s plnou parádou. Její nemrtvé tělo je imunní vůči skoro všem zraněním, ale nesnáší česnek, stříbro a kříže. Upíři z činžáku nejsou vidět v zrcadlech a nelze je vyfotografovat.
Americký autor Kevin Hearne, sběratel komiksů a učitel angličtiny, po neúspěšných pokusech o epickou fantasy prorazil na trh s moderní urban fantasy. Do jejího centra vcelku nevšedně usadil jednadvacet století starého druida Attika, který se tváří, že mu ty dvě nuly ve věku chybí, obklopil ho tvory z keltských mýtů a vše zabalil do humorného hávu. Recept se podařil a další díly rychle následovaly, není tedy divu, že se Kronik železného druida chytlo i nakladatelství Laser-books a vytvořilo pro ně novou řadu Style.