Modely pro scifisty: Kapesní Millennium Falcon od Revella

Když se mi můj technický stav postaral o čas na lepení, přišly na řadu odkládané projekty. Jedním z nich byl i „kapesní“ model Millennium Falconu od Revella. Délka 10 cm, měřítko 1:241, 20 dílů, z toho čtyři průhledné a dva stojánek. Ukázalo se, že je to ještě menší než 3D puzzle od Incredibuilds a rozměrově odpovídá spíš Falconu z prastaré stavebnice od MPC/ERTL, zobrazující základnu rebelů na Hothu. Inspirace to asi byla, ale tahle stavebnice je o 40 let dál. Zatímco prastará vykopávka měla celé čtyři díly, tahle miniatura jich má bez stojánku 18.

Kromě prosklených částí, skrz které stejně není nic vidět (jedna je hyperpohon), zde máme velmi detailně vylisovanou horní a dolní půlku trupu, anténu a sadu pěkně členitých bočnic, vše v perfektní kvalitě. S podvozkem se nepočítalo, stroj má být v „letové“ pozici na stojánku. Vedle dílů a velmi přehledného barevného několikastránkového(!) návodu najdeme v krabici i aršík obtisků – obsahuje rámování prosklených částí a pak sadu červených doplňků na povrch stroje. Stavebnice je řešená jako klik-klak, umožňuje tedy sestavení bez použití lepidla, barva plastu se sadou obtisků začátečníkovi teoreticky odpustí barvení. Proč teoreticky? Protože obtisky jsou sice pěkné, ale obligátní revellské „prkno“, které si na místo nesedne bez použití profesionální obtiskové chemie. Takže na červené skvrny v ploše doporučuji použít tenký lihový fix a na členité detaily klasickou barvu.

Stavbu zahájíme prostudováním přehledného návodu a kontrolou dílů. Druhým krokem bude barvení – v tomhle je návod velmi názorný a je na vůli stavitele, jestli některé tmavší šedé odstíny nahradí vhodnými kovovými barvami. Já jsem nejprve vše (vyjma černého interiéru) natřel barvou nerezu od Modelmasteru (syntetika), po zaschnutí jsem si namíchal světlou šedou z bílého a černého akrylátu od Agamy a přetřel většinu povrchu. Než vše proschlo, použil jsem obtisky na rámování pilotní kabiny a střeleckých postů. Jak je uvedeno výše, obtisky jsou jako prkno, ale tentokrát jim ke změknutí a dobrému přilnutí stačilo po jedné dávce obtiskových vodiček (sada od Agamy). Trochu problém jsou obtisky na pilotní kabinu – kulatý předek ještě jde, ale rámování podélné části se musí nějakou dobu přesvědčovat, aby na místo sedlo a stejně se tomu musí v zadní části trochu pomoci barvou. V mezičase uschnul hlavní nátěr a nastal čas štětcem jednochlupem dobarvit odlišné panely – odstíny „burnt metal“ a „titan“ od Modelmasteru (syntetika) to jistí. Zbraně samozřejmě dostanou odstín „gunmetal“. Po zaschnutí pomocí červené barvy (členité klapky kolem hyperpohonu a detaily v přechodových uzlech) a červeného lihového fixu (panely v ploše) doladíme červené prvky. Vnitřní plocha prosklení hyperdrajvu je světle modrá, vhodný odstín je na barvocitu stavitele. Stojánek doporučuji dle návodu natřít na černo.

Pak model sestavíme podle návodu. Postup je přehledný, většinu dílů stačí opravdu jen zacvaknout, ale já jsem pro jistotu vše lepil. Problémy se vyskytly jen dva – u bočních přechodových uzlů (díly ve tvaru komolého kužele) je nutno dát pozor na správnou polohu – drobné vybrání (zoubek) na obvodu základové plochy by mělo hladce navazovat na přední bočnici (z návodu to není patrné a díl se zdá na první pohled symetrický). Druhý problém je prosklení hyperdrajvu – díl si nemusí chtít sednout na místo (pruží a drobné zámečky ho neudrží) a je nutno ho fixovat lepidlem v místech přechodu do bočnic). Po sestavení uděláme barevné retuše v místech, kde došlo k poškození nátěru (začištěné vtoky licího rámečku, přechod kabina – trup, kde nesedí obtisky a podobně), a případně ještě doplníme patinu. Model umístíme na stojánek a drobný, leč pohledný přírůstek do sbírky je hotov.

Střelec