RECENZE: Přemysl Krejčík, Čokoláda pro wehrmacht

Článek od: Tereza Zelinová - 22.03.2021

Přemysl Krejčík také není typickým autorem fantastiky. Dostaveníčko se sci-fi si dal v díle Kybersex, kde si v patnácti povídkách osahal nástroje alternativních realit, dystopie a pseudohistorie. Na svém kontě má i dvě básnické sbírky (které doporučuji, hlavně tedy Asfaltového plameňáka) a mimo jiné knihu Malej NY.

RECENZE: Carlton Mellick III., Lidožrouti z Lízátkova.

Článek od: ena - 17.03.2021

Kto by si aspoň raz za čas nedal niečo sladké? Niekto mlsá verejne, iný potajomky, sem-tam či niekoľkokrát denne. V detstve sme milovali rozprávky o krajinách nekrajinách z cukrovej vaty a marcipánu. V dospelosti sme na ne zabudli. Hrdina nášho príbehu zabudnúť nedokázal. Lenže on mal na to dôvody. A veľmi presladené dôvody. Čo však, keď krajina z cukru naozaj existuje a domorodci sú skutoční ľudomili? Nie hypoteticky, úplne prakticky...

RECENZE: Pavel Motejlek, Temné duše

Článek od: Petra Elen Mand... - 16.03.2021

I v této nelehké době probleskují knižním trhem nové hvězdy české fantastiky. Pavel Motejlek je jednou z nich. Se svou knihou Temné duše vzdává hold své oblíbené RPG hře Dark Souls a zároveň přináší na český knižní trh něco nového a neobvyklého… Otázka je: Ocení tuto osobitost a originální přístup i čtenáři?

RECENZE: Robin Hobb, Dračí město

Článek od: Eylonwai - 12.03.2021

Troufám si tvrdit, že Kroniky Deštné divočiny jsou u nás neprávem přehlíženy. Odrazuje dospělé čtenáře doporučení pro mládež? Odrazuje ty mladší výtvarné provedení, které se spíš než dnešním atraktivním young adult obálkám blíží těm klasicky fantastickým? Ať už je to jakkoli, nedělejte tu chybu, že hodíte dračí sérii do škatulky, do které nepatří!

POVÍDKA: Michaela Kubíčková, Správné přání

Článek od: Redakce - 03.03.2021

První letošní sardenskou povídku, kterou si (po vítězných povídkách Sardenských legend) přečtete, napsala brněnská rodačka Michaela Kubíčková. V loňském roce vyhrála nebo se alespoň probokovala do finále „kdejaké“ literární soutěže, o kterou zavadila, a z tohoto pohledu to vypadá, že o ní určitě neslyšíme naposledy. V Sardenských legendách se sice úplně na vrchol neprobojovala, ale protože se naší předsedkyni poroty Tereze Kadečkové povídka zachytila drápkem v hlavě, prosadila si její vydání v rámci naší celoroční povídkové rubriky. Motiv ztraceného města v této povídce tedy není náhoda, ale „soutěžní“ úmysl.

Přejeme, ať se vám povídka líbí stejně jako nám.

ČTEME SI

Článek od: Marek Mika - 25.02.2021

Říká se „únor bílý, pole sílí“. Upřímně doufám, že je to pravda, nerad bych, aby ta klendra, co byla venku, vyšla nazmar. Abych snad ale tento blahodárný proces nějak svou přítomností nenarušil, místo do polí jsem se usadil před prosluněné okno a začal odsekávat některé čtenářské resty.

RECENZE: Petr Jaroněk, Běsi z temného hvozdu

Článek od: Eylonwai - 23.02.2021

Petr Jaroněk na sebe poprvé upozornil vcelku nedávno; v roce 2019 vydanou Ospalou slovanskou dírou. Na Sardenu jsme ji nerecenzovali, ale stála by za to – mrazivý příběh ze Zlína 13. století s téměř až detektivní zápletkou má plíživě temnou atmosféru, sympatického hlavního hrdinu a kupu fascinujících reálií. Jen ten konec se moc nevyvedl. Nová Jaroňkova kniha, Běsi z temného hvozdu, navazuje právě na ten pokulhávající konec… bohužel.

RECENZE: John Everson, Dům u hřbitova

Článek od: ena - 19.02.2021

Staré opustené domy majú atmosféru aj históriu. No niektoré z nich sú plné démonov a strašných spomienok, lebo udalosti, ktoré sa v nich odohrali, neboli pekné. Trpezlivo stoja a dúfajú, že ich voľakto opraví a umožní im vrátiť sa. Potom naplnia svoje poslanie. Aké však môže mať poslanie stará budova? Prichýliť dušu mŕtvej majiteľky, ukrývať kosti obetovaných, či stať sa strašidelnou atrakciou pre halloweenské pobavenie? Vyberte si...

RECENZE: Leoš Kyša (ed.), L3g3ndy

Článek od: Monika Hrňová - 16.02.2021

Příběhy jsou staré jak lidstvo samo. Bez nich by nebylo nic – kultura, slovo, písmo, fantazie, naděje... Autoři se často snaží vymyslet příběhy nové a neotřelé, a přitom někdy stačí vzít to, co všichni tisíckrát četli a slyšeli, a převyprávět to po svém. Něco přidat, něco ubrat, změnit kulisy či povahu hrdinů… a může jít o příběh mnohem zajímavější než ten původní. A pokud zůstane poselství zachováno, může být navíc novou generací lépe uchopitelné.

RECENZE: Jörg Benne, Verax

Článek od: Kamba - 15.02.2021

Proč jsem pro úvod nepoužil nic z knihy samotné, má svůj důvod: příběh je totiž klíčovou devízou Veraxu, proto nechci spoilovat. Ne že by příběh byl nějak originální, určitě jste něco podobného již četli/viděli. Jedinečný je prožitek při objevování, co se to na stanici vlastně stalo. Úplně vám závidím, že to máte zatím před sebou!

ČTEME SI

Článek od: Tereza Kadečková - 28.01.2021

Zeptat se mě, co jsem v poslední době četla zajímavého, je stejné jako se zeptat, co jsem měla poslední měsíc každý den k obědu. Jo, něco jsem přečetla. Ale velmi rychle mi všechna písmenka vypadala z hlavy, včetně názvů a autorů. A může za to pandemie! Ale přesto jsem se tedy rozhlédla po pokoji a našla pár knih, které jsem otevřela.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Literatura